Je vžitý názor, že husitské reformní hnutí odmítalo uctívat mimobiblické
církevní světce a vyznávalo ikonoklasmus - tj. potíralo zobrazování svatých.
Tento názor podporují sice vyjádření čelného představitele první reformační vlny
Matěje z Janova, ale později se tato otázka jaksi vytratila z ideového programu
husitství. Většina z husitských teoretiků sice odmítá vyznávat kult svatých a
posvátných obrazů, ale jejich snahy se vzdalují přímemu obrazoborectví. Po
lipanské bitvě dokonce sledujeme nárůst obliby svátostin tohoto druhu, o čemž
svědčí i honosná výzdoba kališnické "katedrály" u Týna nebo řada dochovaných
husitských oltářů.