Radiolokační stanice Pegasus

NOVÁ PUBLIKACE

Pavel Wünsch

BRDSKÁ EDICE - Malá řada - svazek 2

vydal Mgr. Tomáš Makaj, Rokycany 2015

křídový papír

vazba měkká

V roce 1941 byla v prostoru střelnice Brdy, nesoucí toho času jméno „Truppenübungsplatz Kammwald“, zahájena výstavba impozantníhoradiolokačního zařízení, představujícího ve své době vrchol technologických možností na poli vysokofrekvenční elektroniky. Při výstavbě stanice bylo zřejmě využito skutečnosti, že druhý nejvyšší vrchol Brd s poněkud fádním jménem „Praha“ má poměrně rovné temeno obdélníkového tvaru o rozměrech přibližně 800 na 600 metrů, přičemž za touto hranicí se terén rychle svažuje do údolí k průzračným brdským potokům.

Přírodní podmínky, spolu s umístěním v méně exponované části vojenského cvičiště, tak přímo nahrávaly výstavbě jedné ze stanic tak zvané linie „Y“, tedy sítě zaměřovacích stanovišť sloužících k navigaci německých denních a především nočních stíhačů. O vhodnosti zvoleného místa ostatně svědčí to, že se po válce československá armáda pokoušela uvést poškozené kořistní zařízení zpět do provozu (byť marně) a později využívala aspoň infrastrukturu základny. Dnes stojí v téže lokalitě šedesátimetrová železobetonová věž meteorologického radaru ČHMÚ.Stanice nesla označení „Pegasus-Y“ a byla vybavena pěti až sedmi komplety pro goniometrické zaměřování – o nich bude pojednáno níže – a postupně doplňována o tři až čtyři radiolokátory typu „Freya EGON“. Tyto radiolokátory nebyly do konce války plně dokončeny, měly ovšem představovat další vývojový krok vpřed a byly reakcí na spojenecké radiové rušení původních goniometrických zaměřovačů.

Více informací se dočtete v publikci, která má i zajímavý obrazový doprovod...